Labrix

O původu názvu nakladatelství

Labris
a labyrint

Příběh prastarého symbolu, který dal jméno i podobu nakladatelství Labrix.

Symbol, který dal vzniknout našemu jménu

Podle mnoha mýtů a legend je oboustranná (dvoubřitá) sekera labris (někdy také labrys – v angličtině – nebo labyris) spojována s labyrintem. Tato sekera se jakožto prastarý ochranný symbol Kréty a jiných starořeckých ostrovních kultur vždy vztahovala k nejvyšším bohům. Mohla být také symbolizována párem rohů, z nichž jeden směřoval nahoru a druhý dolů a dohromady vytvářely dvoubřitou sekeru, která souvisela s posvátným býkem tradičně uctívaným na Krétě.

Doposud se ve středomořské oblasti vyrábí řada šperků, většinou stříbrných, s motivem dvoubřité sekery. Jeden z nich nás právě inspiroval ke vzniku názvu a loga našeho nakladatelství Labrix.

Ochranný symbol minójské Kréty

Podle starých pramenů byl labris především symbolem původní krétské kultury, jež se nazývá mínójská. Tato velmi bohatá a vyspělá civilizace, jejíž původ spadá do období 3000–2000 let př. n. l., se vyznačovala mimo jiné tím, že byla jednou z mála těch, kde se dlouho udržel kult Velké hadí bohyně a kde existovala rovnoprávnost mužů a žen.

Podle památek vyznačujících se spíše přírodními než válečnými motivy to byla mírumilovná civilizace, která výrazně uctívala kult mrtvých, měla vlastní, doposud nerozluštěné písmo a velmi vyspělou a praktickou architekturu. Do jejích dějin několikrát zasáhly přírodní katastrofy. Mnoho vědců se domnívá, že tato sofistikovaná středomořská kultura dala základ mýtu o bájné Atlantidě.

Sekera labris byla atributem Velké bohyně, symbolizovala plodnost a úrodnost, přeneseně se pak stala symbolem, který chránil před zlými mocnostmi a negativní energií. Později v rukou Amazonek reprezentovala nezávislost, svobodu a rovnoprávnost mužů a žen.

Souvislost labrisu a labyrintu se objevuje hned v několika nezávislých mýtických příbězích. Podle jednoho z nich byly oboustranné sekery připevněné na holi používány jako ochranné předměty při tanečních obřadech kněžek zasvěcených Velké bohyni. Později se z motivu labrisu vytvořil motiv dlažby na místech, kde se tančilo. Odtud se možná vyvinul pojem labyrint jako princip vytváření symetrického opakování jednoho vzorku a později jako bludiště.

Cesta do středu příběhu

Mýtus o labyrintu je pradávný a je společný pro všechny staré civilizace, kde je labyrint chápán jako obtížný, spletitý úsek na pouti, ve kterém se člověk ztratí a nemůže najít cestu ven. Často bývá spojován s hrdinou nebo mýtickou postavou, která dokáže projít labyrintem, najít klíč a vyřešit hádanku ukazující správnou cestu.

Daidalův labyrint

Další známá legenda praví, že první fantastický labyrint vytvořil Daidalos, slavný a originální krétský architekt a vynálezce. Říká se, že ve skutečnosti nebyl podzemní stavbou, temnou ani křivolakou, ale soustavou domů, paláců a zahrad postavených tak, že kdokoliv vstoupil, nemohl odejít ven.

Daidalos postavil labyrint pro krétského krále Minóa. Jeho manželka Pásifaé však byla strůjkyní toho, že se později z labyrintu stala noční můra.

Minós a bílý býk

Aby se Minós mohl stát králem, potřeboval pomoc mocného boha oceánů a vod Poseidóna. Ten stvořil bílého býka, který se vynořil z oceánu a byl dán jako dar králům krétských ostrovů. Tím, že jej Minós dostal, si zajistil dostatečnou úctu a mohl se skutečně stát králem.

Pásifaé se však do bílého býka zamilovala a požádala Daidala, aby vytvořil ohromnou bronzovou krávu, která by býka zaujala.

Zrození Minotaura

Daidalos vytvořil krávu, do které se Pásifaé schovala. Z tohoto podivného spojení vzniklo strašné stvoření – napůl býk, napůl člověk – Minotaurus. Monstrum začalo obývat labyrint, jenž se poté stal temným, strašidelným a hrozivým místem.

Každých devět let muselo být Minotaurovi obětováno sedm mladých mužů a sedm panen.

Théseus a Ariadnina nit

Když se měla oběť konat potřetí, objevil se aténský hrdina Théseus. Dcera Minóa Ariadna se do něj zamilovala a poradila mu, aby při cestě labyrintem odmotával nit a po zabití Minotaura tak našel cestu zpět.

Podle nejstarších mýtů a kreseb dochovaných na starých nádobách zabil Théseus Minotaura dvoubřitou sekerou. Hrdina znovu nachází cestu skrz labyrint poté, co dosáhne jeho středu a učiní zázrak pomocí labrisu.

„Labris může být symbolem motýla – transformace a regenerace.“

Význam oboustranné sekery byl téměř vždy symbolický